CHOVÁNÍ A VLASTNOSTI

PRO KOHO SE HODÍ?

Než si zamluvíte u chovatele štěně, měli byste si být jisti, vlčák štěně že jste ochotni věnovat psovi po celý jeho život svůj čas, svou pozornost a své pohodlí. Pro lidi, kteří mají rádi přírodu, jsou trpěliví, chápaví a mají schopnost empatie, spolu s inteligencí zároveň i přirozenou autoritu, s dobrou fyzickou kondicí, zkrátka pro všechny ty, kterým nejsou zatěžko denní vycházky v každém počasí s rychlým a vitálním větším psem. Pro lidi, které zajímá chování primitivních psovitých šelem a zejména vlků. Není-li pro psa vhodné pracovní využití, je nutné zajistit odpovídající sportovní výcvik. Pes je to velmi aktivní a nikdy se nesmí nudit a zahálet ! ČSV se nikdy nesmi ocitnout na okraji zájmu a mimo dění v rodině. Takové „vyloučení ze smečky“ je pro něj více než kruté!

PRO KOHO SE NEHODÍ?

Pro lidi s nedostatkem času, trpělivostí a surovce, kteří si vynucují bezpodmínečnou poslušnost psa ihned, a to i za cenu bití. Toto větší a temperamentní plemeno se rovněž nehodí pro kohokoliv kdo se hůře pohybuje a nezvládl by denní náročné vycházky nebo i radostné přivítání s pětatřicetikilovým psem. Nepatří do malého přetopeného bytu.

UČENÍ, VÝCHOVA A VÝCVIK

Protože vývoj štěňat ČSV je velmi rychlý, můžeme vidět již třítýdenní štěňátka samostatně přijímat masitou potravu a čtyřtýdenní orientovat se v poměrně širokém okolí. Po pěti týdnech je štěně v podstatě připraveno k odběru. Výhody tak častého odběru jsou nesporné. Především ještě zastihnete fázi vtiskávání v psychickém vývoji štěněte. Tento způsob učení probíhá jen během krátké periody ve vývoji mláděte a zvíře si při něm „vtiskne“ do paměti obraz „svého druhu“ Tzv. vtištění k následování (též vtištění na rodiče) probíhá u štěňat mezi třetím a sedmým týdnem jejich věku. Je naprosto nezbytné, aby během tohoto období měla štěňata nejen blízký kontakt s matkou a sourozenci, ale i s lidmi. Chovatel a celá jeho rodina se musí se štěňaty mazli, hrát si s nimi, mluvit na n, zkrátka být s nimi v kontaktu. Totéž musí pokračovat i po odběru štěňat. Nedojde-li ke vtištění člověka, zůstane pes plachý a nebude s lidmi navazovat kontakt.

Způsoby učení jsou všeobecně známé. Jde o klasické podmiňování, učení metodou POKUS-OMYL, v omezené míře napodobování a další formy.

ČISTOTA

Štěňata mají tendenci udržovat čistotu na místě, kde odpočívají, když se štěně probudí, odejde alespoň několik kroků od svého pelíšku, než udělá loužičku. Jestliže ho hned po probuzení vynesete ven z bytu, vymočí se venku, poté hned následuje velká pochvala (tak je hodný, šikulka) a pamlsek => působí jako upevnění. Po určitém opakování bude samo dávat přednost venčení. Byt znečistí pouze, když mu nic jiného nezbude a samo nemůže ven.

MAXIMÁLNÍ VZDÁLENOST

Štěně si stále udržuje tzv. maximální vzdálenost, když se majitel na vycházce příliš vzdálí, snaží se ho dohonit nebo najít. Jestliže štěně nereaguje na přivolání, rozběhněte se směrem od něj. Za chvílí Vás dohoní a za to musí ihned následovat upevnění = hra, pochvala nebo pamlsek, opakováním situace se upevňuje cvik přivolání, což je nejdůležitější a podle mě nejtěžší cvik vůbec! Až zvládnete se svým psem 100% přivolání, máte vyhráno, pak už zvládnete cokoliv a budete se moci jeden na druhého spolehnout.

Je důležité brát štěně často na cesty, poznávat různé prostředí, různé vjemy a podněty, zabývat se štěnětem, hrát si s ním, poskytnout mu zaměstnání a podmínky k pohybové i mentální aktivitě.

Štěně ČSV je velmi chápavé a učenlivé, a je třeba se mu proto vždy pevně věnovat.

VÝCVIK

Ve starších kynologických příručkách naleznete toto rozdělení výcviku:

  1. Metoda mechanická
  2. Metoda chuťově dráždivá
  3. Metoda kontrastu
  4. Metoda napodobovací

Podrobné postupy metod naleznete v knihách o výcviku psů, např.:

Pes a jeho výcvik (J. Hruškovský a kolektiv)
Poznej svého psa (V. Mikulica)
Výcvik psa (K. Hartl, K. Němec, J. Skuhrovský)

Československý vlčák vznikl jako pracovní plemeno. Jeho výhodou je značná samostatnost, vynikající smysly, aktivita a temperament. Psovod však musí překonávat určitou nechuť k jakékoli jednotvárné a opakující se nebo neúčelné činnost. A protože opakování je základní podmínkou učení, doba výcviku se tím poněkud prodlužuje. Základní metodou pro výcvik ČSV je metoda chuťově dráždivá.

PACHOVÉ PRÁCE

Jsou doménou ČSV, snaha o strojově přesnou práci psa na snadných stopách ovšem nevede k úspěchu. Aby pes neztrácel zájem, je třeba brzy přecházet na obtížnější stopy, starší než dvě hodiny, tvarově zajímavé a pokládané v různých terénech. Zájem psa o stopování je nutno stále vzbuzovat. Vlastní stopy střídané se stopami cizími, nejlépe členů rodiny a přátel, které pes zná a necháme psa vyhledávat osobu na konci stopy. Při intenzivnějším výcviku (před zkouškami) krmíme psa pouze na stopě - každá stopa končí miskou s krmivem.

Až po mnoha zkušenostech si ČSV vytvoří pevný styl práce, přestane snadné stopy odbývat a v pachových pracích dokáže pravidelně odvádět výkony, k nimž se jiní psi ani vzdáleně nepřiblíží.

OBRANY

Výcvik a nácvik obran u ČSV se rovněž neliší od běžných postupů:

Výcvik, při kterém se zvyšuje agresivita zvířete (hlídání předmětu, dráždění uvázaného psa, dráždění před miskou krmiva) – je lépe používat co nejméně, jen pro zvýšení sebevědomí psa!

Zákusy : jak do peška či později do rukávu je třeba cvičit spíše formou hry s uplatněním loveckých instinktů zvířete.

Rozvíjet agresivitu u mladého psa před ukončením puberty je nevhodné, stejně jako používání nedospělého zvířete ve službě, během dospívání mění ČSV svůj vztah k lidem, vnést prvky agresivity do výcviku obrany je proto nejen snadnější, ale i lépe kontrolovatelné až u dospělého psa, u psů cvičených ke sportovním účelů to není nutné vůbec.

Závěrem jen, že cviky poslušnosti je třeba provádět dynamicky, v tempu, nikdy ne dlouho, opět s důrazem na motivaci psa! Vyhnout se stereotypům, využít různých prvků hry, měnit prostředí, denní dobu, pořadí cviků, zpevňující podněty ale současně dotáhnout cvik do konce, nepostupovat chaoticky, stanovit si rozumné cíle a klást na psa jen splnitelné požadavky, schopnost vcítit se do psychiky psa, poznat jeho reakce a přirozené chování.